Nášlapné kameny

Dnešní vzhled krajiny je velkou měrou negativně ovlivněn lidskou činností. Slučování malých políček do rozlehlých lánů a s tím spojené rozorávání mezí způsobilo, že vznikla krajina s velkými monokulturními celky, které komplikují, až znemožňují migraci některých druhů organismů, zejména těch menších a méně pohyblivých. To vede k izolaci a postupnému zániku celých populací rostlin a drobnějších živočichů.

Nášlapné kameny jsou území rozlohou v krajině zanedbatelné, avšak svým charakterem velice cenné lokality s výskytem zachovalých společenstev uprostřed monokulturních celků. Vytipovali jsme je tak, aby propojovaly jednotlivé EVL a umožňovaly rostlinným i živočišným druhům, které by jinak neměly šanci překonat tak velké vzdálenosti, migrovat. Nášlapné kameny zařazené do projektu LIFE zabírají plochu víc jak 101 ha.
1 Bílé stráně pod Košťálovem
Jednou z lokalit tvořících „migrační koridor" kriticky ohrožených druhů jsou bílé stráně pod Košťálovem. Bývalé sady a pastviny poskytují útočiště mnoha zajímavým příslušníkům rostlinné i živočišné říše.

Tento nášlapný kámen, který bezprostředně navazuje na EVL Košťálov, nalezneme na západně až jihozápadně orientovaných svazích, na úpatí mezi vrchy Jezerka a Košťál, nedaleko obce Teplá. Bílé stráně pod Košťálovem jsou rozmanitým místem s teplomilnými trávníky, kde příkré svahy s rozvolněnou vegetací a svahové nátrže s obnaženým substrátem, tvoří vhodné podmínky pro ohrožené druhy. Vykvétá zde např. len žlutý, len tenkolistý, koulenka prodloužená, čičorka pochvatá, hadí mord španělský. Mezi rostlinami pobíhají brouci kvapníci. Teplé prostředí svědčí mrštné ještěrce obecné, slepýši křehkému a užovce hladké. Na podrobnější průzkum lokality se stále čeká. Kdo ví, jakou nádherou nás ještě překvapí.

Ohrožení a managementová opatření

Lokalita je zranitelná kvůli zarůstání stepní vegetace expanzními keři a stromy, šířícími se z okolních porostů (hlohy, růže, trnka, jasan). Lokalitu je nutné zbavit v prvé řadě náletů, následně ji udržovat pomocí pastvy nebo kosení.

2 Bílé stráně pod Lipskou horou
Sady při úpatí Lipské hory dříve plodily třešně a ořechy pro širé okolí. Dnes pomalu zarůstají a volají po vymýcení náletových dřevin a dosadbě nových ovocných stromů.

Staré ovocné stromy při jihozápadně až jihovýchodně orientovaných svazích při úpatí Lipské hory (689 m. n. m.) postupně zarůstají křovinami. Přesto místy zůstalo zachováno bezlesí, na kterých jsou dochovány polopřirozené suché trávníky a louky porostlé bezkolencem. Cenné jsou i původní dubovo-habrové lesy a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy. Na této pozoruhodné lokalitě vykvétají hořec brvitý, starček roketolistý, hvězdnice chlumní a plamének přímý. Spolu s další květenou jsou lákadly pro hmyz a to zejména přástevníku kostivalovému a hnědásku černýšovému. Kdo v poklidu na místě setrvá může mimo jiné pozorovat ještěrku obecnou nebo slepýše křehkého.

Ohrožení a managementová opatření 

Bílé stráně pod Lipskou horou jsou v projektu tzv. nášlapným kamenem. Lokalitu ohrožuje postupující zarůstání křovinami a náletovými dřevinami (hlohy, růže, trnka, jasan). Plánován je obnovní zásah v podobě výřezu křovin a náletu s ponecháním solitérních ovocných stromů. Obnovený sad se bude následně udržovat pastvou nebo kosením.

3 Bílé stráně pod Radobýlem
Teplé svahy při úpatí vrchu Radobýl se zbytky starých vinic a sadů tvoří další z území zvaných nášlapné kameny. Jak už naznačuje název, jde opět o fenomén bílých strání s drobnými sesuvy a řídkým bylinným porostem.

Ochrana zde cílí na zachování polopřirozených suchých trávníků a porosty křovin, které rostou na vápnitých podložích. Lokalita má velký potenciál pro opětovné rozšíření těchto biotopů, které posléze poskytnou prostor pro další výskyt významných a ohrožených teplomilných druhů. Prozatím však milovníka botaniky může zaujmout kozinec bezlodyžný, kozinec vičencovitý nebo divizna brunátná. Brouk kvapník, motýl přástevník kostivalový, ještěrka obecná a užovka hladká okouzlí milovníky zvířeny.

Ohrožení a managementová opatření 

Z důvodu opuštění tradičního využívání území koncem 20. století je lokalita zarostlá křovinami a náletovými dřevinami.

 Péče o lokalitu spočívá v odstranění křovin a náletových dřevin (hlohy, růže, trnka, jasan) s ponecháním solitérních dřevin (zejména dubů a ovocných stromů), s následnou údržbou vzniklého bezlesí pomocí kosení či pastvy smíšeným stádem ovcí a koz.

4 Dolní Zálezly
Okolí vesnice Dolní Zálezly je domovem exoticky vyhlížející zelené krásky. Ještěrka zelená tu obývá vyhřáté rozpadlé zídky bývalých vinic a sadů.

Lokalita se nachází v centrální části Českého středohoří, na levém břehu kaňonu Labe, nad obcí Dolní Zálezly. Tvoří ji výslunné skalnaté svahy. Cenný je výskyt stepních trávníků a zajímavé jsou i rostliny pokrývající skaliska. Stromoví je tvořeno hlavně habry a duby. Zjara na stráni vykvétá koniklec luční český a kosatec bezlistý. Dojem stepi dotváří kavyl sličný. Tato lokalita je nejsevernějším místem výskytu ještěrky zelené v ČR. Tu zde doprovází další plazí kamarád – užovka hladká. Teplomilné doubravy jsou ideálním místem pro život roháče obecného, broučího obra české přírody.

Ohrožení a managementová opatření 

Lokalita je ohrožena zarůstáním svahů a teras křovinami a náletovými dřevinami (hloh, růže, trnka, jasan). Z okolních porostů se šíří také trnovník akát. Péče o lokalitu bude spočívat v redukci nežádoucích dřevin a vytvoření vhodných biotopů pro hlavní cílový druh – ještěrku zelenou.

5 Kočka
Někomu připomíná kočku, někomu sovu. Výrazný skalní útvar je oblíbeným cílem žitenických i litoměřických – dnes už nikdo nespočítá, kolik prvních schůzek se tu odehrálo, kolik prvních pus tu padlo.

Čedičový skalní útvar „Kočka“ je krajinnou dominantou, který se ční nedaleko obce Žitenice. Zejména ve starších mapách lze pro toto místo nalézt pojmenování „Sovice“. Místo je hojně navštěvované výletníky. Pozornost ochranářů přitahují bývalé sady na východním svahu kopce, kde se dochovaly teplomilné trávníky. Krom nich se zde nachází unikátní skalní vegetace, svůj význam pro život mají i udržované louky. Každoročně zde vykvétá ohrožený hlaváček jarní a plamének přímý. Vhodné místo pro život zde nalezli motýli otakárek ovocný a modrásek hnědoskvrnný. Tak jako na všech teplomilných stanovištích, i na Kočce se daří plazům. Na kamenech se vyhřívá ještěrka obecná. Travou se tu a tam plazí slepýš křehký, nebo užovka hladká. Místo je v blízkosti vrchu Satan, který je součástí evropsky významné lokality Bílé stráně u Litoměřic.

Ohrožení a managementová opatření

Lokalita je ohrožena zarůstáním stepních stanovišť expanzními křovinami a náletovými dřevinami (hlohy, růže, trnka, jasan ztepilý). Cílem managementových zásahů bude odstranění nežádoucí expanze křovin a následné sečení či pastva travních porostů.

6 Kostelní vrch
Na malé ploše Kostelního vršku najdete jeden z cílových druhů projektu LIFE České středohoří, daří se tu kriticky ohroženému kavylu olysalému.

Kostelní vrch je méně výrazným vrcholem litoměřické části Českého středohoří. Leží východně od masivu hory Deblík (459 m n. m.). Lokalita je důležitým migračním můstkem mezi kaňonem Labe a Tlučeňským údolím, kde se nalézají významné lokality Krkavčí skály, Holý vrch u Hlinné a Hradiště. Návštěvník Kostelního vrchu může obdivovat zachovalé stepní porosty, které pokrývají vrcholky skal; severní strany jsou porostlé duby a habry. V horkých měsících na nich vlají „vousy“ vzácného kavylu olysalého. Ten však není jediným zástupcem kavylů. Rozrůstá se zde i kavyl Ivanův. Na jaře oko potěší květy koniklece lučního českého. Vrch poskytuje vhodné podmínky broukům nosatcům. Teplo prospívá ještěrce obecné, slepýši křehkému a užovce hladké.

Ohrožení a managementová opatření 

Stepní polohy Kostelního vrchu jsou ohroženy zarůstáním křovinami a náletovými dřevinami, místy dochází i k expanzi trávy třtiny křovištní a ostružiníků. Cílem managementových zásahů bude odstranění nežádoucí expanze křovin a následné sečení travních porostů.

7 Ledvinův vršek
Kdysi se tu páslo, dnes pastviny s místy rozesetými hrušněmi a jabloněmi zarůstají. I tak zde poletuje vzácný přástevník kostivalový.

Projektová lokalita se rozpíná v jižní části Českého středohoří nedaleko města Třebenice, při jižním úpatí vrchu Košťál, na němž se tyčí zřícenina hradu Košťálov. Na zdejších skaliskách se dochovaly zbytky stepních trávníků, které hostí vzácnou teplomilnou faunu a flóru. Zájem budí zejména výskyt hlaváčku jarního, koniklece lučního českého. Spolu s květy dalších rostlin jsou lákadlem pro motýla soumračníka žlutoskvrnného nebo soumračníka čárkovaného. Na květech lze pozorovat i mezinárodně hájeného přástevníka kostivalového s jeho pestře zbarvenými křídly. Pozornost příchozího si zaslouží i ještěrka obecná, slepýš křehký či užovka hladká.

Ohrožení a managementová opatření 

Lokalita je ohrožena zarůstáním křovinami a náletovými dřevinami (hlohy, růže, trnka, jasan), může docházet i k šíření a zmlazování invazního akátu ze starých výsadeb. Navrhovanými managementovými zásahy jsou výřez nežádoucích křovin s následnou pastvou či kosením.

8 Líska
Dalším z malých, avšak migračně důležitých lokalit, je lahovický vrch Líska. Vrch Líska nepřehlédne nikdo, kdo se zahledí do jižní části Českého středohoří poblíž Lahovic. Starý třešňový sad zarůstá náletovými dřevinami a stejně jako vrcholové partie potřebuje intenzivní péči.

Lokalita je hájena díky zbytkům stepní vegetace a starému, velmi rozlehlému, třešňovému sadu. Vrchu Lísce v minulosti uškodilo lesní hospodářství. Zalesnění převážně borovicí černou, modřínem opadavým a smrkem ztepilým místnímu životu ublížily. Přesto, cenné zbytky polopřirozených suchých trávníků, původních křovin, doubravy a habřiny, nezmizely úplně a dali vhodné podmínky silně ohroženému hlaváčku jarnímu, který zde na jaře vykvétá. Potěšit mohou i modrá kvítka kozince rakouského nebo dánského. V horských letních dnech se na svazích vlní trsy kavylu sličného. Teplejší prostředí si užívají ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka hladká. Na starém a mrtvém dubovém dříví si pochutnává hmyz, zejména pak noční kovařík.

Ohrožení a managementová opatření

Ohrožení této lokality spočívá v pokračující sukcesi a postupném pohlcení fragmentů stepních stanovišť rozrůstajícími se křovinami a náletovými dřevinami (trnka, hlohy, růže, jasan). Starý třešňový sad na úpatí kopce rovněž zarůstá. Navržený management počítá s odstraněním nežádoucích křovin a náletových dřevin jak ve vrcholové partii kopce, tak v třešňovém sadu na úpatí. Vyřezané plochy budou nadále udržovány pastvou či kosením.

9 Sady pod Lovošem
Rozsáhlý komplex bývalých sadů, pastvin a luk na jižním a jihovýchodním úpatí zarůstá od počátku devadesátých let, kdy zde bylo z ekonomických důvodů utlumeno hospodaření. Různorodá krajinná mozaika se postupně přeměňuje v souvislý porost. Mezi dožívajícími ovocnými dřevinami najdete hrušně, meruňky, třešně, višně, ale překvapivě i mandloně!

V podrostu ovocných dřevin se skrývají širokolisté suché trávníky, na vlhčích místech ovsíkové louky. Na rozrůzněnou krajinu, kde plochy bezlesí s křovinami střídají vzrostlé stromy, jsou vázána cenná stepní a lesostepní společenstva rostlin a živočichů. Z květeny upoutá žlutě kvetoucí starček roketolistý. Krásnými růžovými květy oslní slézovec durynský. Lokalita je vhodná především pro bezobratlé živočichy. V sadech pod Lovošem poletuje motýl přástevník kostivalový, okáč ovsový a perleťovec prostřední. V trávě se tu a tam zalesknou krovky brouků kvapníků a střevlíčků. Tak jako na jiných nášlapných kamenech, i v sadech pod Lovošem nalezneme ještěrku obecnou, slepýše křehkého a užovku hladkou.

Ohrožení a managementová opatření

Ohrožení lokality představuje stále rychlejší zarůstání fragmentů bezlesí okolními křovinami, náletovými dřevinami a z kořenových výmladků zmlazujími ovocnými stromy (švestky). Navrhovaná opatření počítají s rekonstrukcí sadů, jež bude spočívat v odstranění nežádoucích křovin a náletových dřevin, s následnou údržbou stávajících i nově vzniklých travnatých ploch.

10 Sady u Blešna
Nejjižněji položenou lokalitu projektu Life stihl stejný osud jako spoustu sadů v Českém středohoří. Jsou opuštěné a zarůstají křovím a náletovými dřevinami a nutně potřebují intenzivní péči.

Tyto rozsáhlé sady leží pod Blešenským vrchem (520 m n. m.) u vesničky Staré v jižní části Českého středohoří. Najdeme zde třešně, švestky, hrušně a jabloně. Jejich podrost tvoří širokolisté suché trávníky. Za to, že na některých místech přetrvalo toto unikátní prostředí se světovým významem, vděčíme starousedlíkům, kteří nepřestali travnaté plochy udržovat. Díky tomu se stále můžeme těšit z výskytu fialově kvetoucích bodláků - pcháče bezlodyžného a pcháče bělohlavého. Drobnější, přesto krásné květy, má i kozinec rakouský a ledenec přímořský. Mezi typické živočichy sadů u Blešna patří ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka hladká. Kdo se na místě na chvíli zastaví, jistě uslyší zpěv krutihlava obecného.

Ohrožení a managementová opatření 

Území je cenné z důvodu historického výskytu sadů a přežívání starých ovocných stromů s ploškami bezlesí. Po upuštění od hospodaření sady zarůstají křovinami a náletovými dřevinami (hlohy, růže, trnka, svída, jasan, švestky), které je potřeba plánovanými zásahy potlačit. Odkřoviněné plochy budou nadále udržovány pastvou a sečením.