Deset let poté: obnovený tok vzdoruje suchu

„Ani během loňského extrémního sucha Černý potok nevyschl. Oblast Černé louky zůstala vlhká a tůně byly naplněny vodou. To potvrdilo úspěšnost celého revitalizačního projektu. Svěží okolí potoka je důkazem, že vracet vodním tokům jejich přirozený charakter má smysl. I letos voda v české přírodě chybí, avšak zde na Černé louce to není vůbec znát, stejně tak níže po proudu,“ konstatuje Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Při revitalizaci bylo na základě historických dat obnoveno původní meandrující koryto potoka. Zaslepily se meliorační trubky, vytvořily se nové tůně, modeloval se terén. Bylo vysazeno na 500 stromů a keřů [1].  Cílem bylo obnovit narušený vodní režim a zároveň poskytnout vhodné podmínky těm rostlinám a živočichům, kteří k životu potřebují mokřadní prostředí.  

Historicky lidé využívali prostor Černé louky především k pastvě. Po válce byli zdejší němečtí obyvatelé odsunuti, zanikla nedaleká obec Habartice a obhospodařování jejího okolí postupně upadalo. V 80. letech minulého století zde proběhly rozsáhlé meliorace. Byly zničeny menší přítoky Černého potoka a odvodněno celé okolí. Toky byly napřímeny, zkanalizovány a zatrubněny. Celý zásah sloužil paradoxně jako kompenzace za ztracenou zemědělskou půdu v místech uhelných dolů na úpatí Krušných hor.

Projekt byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celkové náklady včetně zpracování projektové dokumentace, inženýrské činnosti a náhradní výsadby dosáhly výše 6,5 mil. Kč.

Celkově došlo ke zlepšení lokality z krajinotvorného hlediska.

Poznámky:

[*] Přírodní rezervace Černá louka chrání zdejší podmáčené louky, mokřady a rašeliniště. Území je významné i z celoevropského pohledu, je totiž součástí soustavy evropských chráněných území Natura 2000. Zároveň je, spolu s ostatnímu krušnohorskými rašeliništi, hají Ramsarská úmluva o mokřadech. Roste zde řada vzácných rostlin, jako jsou lilie cibulkonosné, úpolín evropský nebo arnika horská. V tůních se daří ropuše obecné či čolku obecnému. Z ptáků vázaných na mokřady zde žije například jeřáb popelavý nebo bekasína otavní.

[1] Délka revitalizovaných toků činí přes 2 km. Bylo vytvořeno přes 70 tůní. Celková plocha nově vytvořených nebo obnovených mokřadů s tekoucí vodou je přibližně 4,3 ha.